Zastavení Po stopách Šporků

1Lysá nad Labem

František Antonín Špork po převzetí lyského panství započal nejdříve s přestavbou zámku. Nechal zbořit starší budovu loveckého zámečku krále Ferdinanda III., kterou zcela přestavěl a vyzdobil ji monumentálními nástěnnými malbami. Ve východním křídle nechal z původní zámecké věže zřídit krásnou kapli zasvěcenou sv. Třem králům. K zámku nechal postavit tzv. Rudolfovo křídlo na východní straně, které spojuje průjezdem zámecký areál se zahradou. V zámku se nacházela nádherná knihovna, která obsahovala vzácné cizojazyčné tisky. Kromě knihovny se zámek pyšnil bohatou obrazárnou se 188 obrazy. Na svých stavbách Špork zaměstnával domácí i cizí umělce a řemeslníky mezi nimiž zvláště vynikl sochař Matyáš Bernard Braun a malíři Petr Brandl a Václav Vavřinec Reiner.

Další své prostředky využil na vybudování zámecké zahrady a její sochařské výzdoby. Ta je svým pojetím zaměřena k životnímu cyklu člověka a přírody v jednotlivých proměnách. Jde o jedinečný barokní soubor, který můžeme u nás srovnávat pouze s plastikami v Kuksu. V Lysé sochař vypodobňoval jednotlivá roční období a přírodní živly.

V těsné blízkosti zámku nechal hrabě Špork postavit loretánskou kapli zasvěcenou sv. panně Marii, při které v roce 1713 přistavil menší rezidenci pro šest mnichů – bosých Augustiánů. Ta byla po dvaceti letech přebudována v klášter. Stavbu projektoval Bartolomeo Scotti a roku 1739 ji po smrti Františka Antonína dokončil Anselmo Lurago.

Swéers-Šporkové vlastnili panství až do roku 1851, kdy je prodali Rohanům. Ještě před tím byly ze zámku odvezeny šporkovské umělecké sbírky a knihovna na zámek Kuks. Mnoho vzácných knih propadlo později zkáze, protože se s nimi na zámku topilo.

V současné době zámek slouží potřebám domova se a v prostorách kláštera je umístěn Státní okresní archiv.

2Poustevna u Sv. Václava

František Antonín Špork pečoval o Lyské panství a rozvíjel jej. Součástí lyského panství byly rozsáhlé lesy, které uspokojovaly nejednu hraběcí zálibu a rozkoš. Pro potěchu ducha v nich začal budovat takzvané eremitáže neboli poustevny. Ty neměly sloužit pouze poustevníkům, byl to především útulek k rozjímání a duševní očistě. Druhá jejich funkce byla určena pro hosty, aby se mohli kochat krásou přírody a uměleckými výtvory tam umístěnými.

Z pousteven postavených na lyském panství vynikala především ermitáž sv. Václava, která byla zřízena roku 1697 západním směrem od Lysé, v místech, kde se stýkalo panství s císařským panstvím brandýským. V malé kapličce byl zbudován také oltář, na kterém byla znázorněna smrt sv. Václava.

Před ní byly později v roce 1710 umístěny dva andělé v nadživotní velikosti. Proti kapličce stálo okrouhlé stavení s bytem pro kněze. První poschodí bylo určeno pro vrchnost.

3Zámek Bon Repos

Zámek si nechal na vysoké vyvýšenině s plochým temenem vybudovat po roce 1718 František Antonín Špork k odpočinku, meditaci, a hlavně k provozování jeho oblíbené činnosti – čižbě, tedy lovu ptáků. Nazval ho La Maison de Bon Repos, tedy „Dům oddechu“, zkráceně jen Bon Repos. Celý areál byl pojat pochopitelně jako velké umělecké dílo – interiéry i fasády pokryly unikátní fresky (většinou zachované a postupně obnovované), sochami ho vyzdobil Matyáš Bernard Braun (zachoval se originál sochy Máří Magdalény a kašna) a park doplnily další dodnes dochované stavby, jako je kaple sv. Jeronýma, Čínský pavilon a podobně. Zajímavostí jsou bezpochyby dochované nápisy ve spojovací chodbě, na kterých hrabě Špork nelichotivě častuje i karikuje své nepřátele.

4Horní Krnsko

Zámek Krnsko na konci 18. století koupil Jan Václav Špork (pravnuk F.A. Šporka), rada apelačního soudu, ředitel dvorní a komorní hudby ve Vídni. Se synem Leopoldem (1758 - 1841), který byl nejvyšším sudím a strážcem Koruny české, se zasloužili o rozkvět zámku. Zámeckou knihovnu doplnili vzácnými manuskripty. Nad vjezd do zámku umístili bohatou obrazárnu a do západního křídla sbírku zbraní.

V obrazárně bylo 22 portrétů Šporkovy rodiny, nechyběl ani papež Benedikt XIII. Obrazy byly v empírových a rokokových rámech, které byly ozdobeny válečnými, loveckými nebo řezanými emblémy. V prvním patře bývala domácí kaple, ve které byl oltář z počátku 18. století a zdobil ho obraz svaté Trojice. Na stěnách visely obrazy svatého Antonína Poustevníka, svatého Jana Nepomuckého a Panny Marie Bezdězské. V kapli byly dva misály, jeden z roku 1712 vytištěný v Olomouci, druhý z Prahy roku 1755. Následně pak Josef Maria Špork (1795–1850) zámek opravoval, ale současně se zbavil většiny cenných věcí. Ve veřejné dražbě na zámeckém dvoře rozprodal nábytek, knihovnu i sbírku zbraní. Když se zbavil všech pro něj nepotřebných věcí, zařídil zámek novým nábytkem. U zámku založil anglický zámecký park. Šporkové sídlili v Krnsku až do roku 1873, kdy panství koupil Eugen Vratislav z Mitrovic.

5Hlavenec

Lovecký pomník císaři Karlu VI. je nejvýznamnější památkou v obci. Hrabě František Antonín Špork dal v letech 1724-5 postavit u obce Hlavenec na zdaleka viditelném místě monumentální pomník na počest císaře Karla VI.

V roce 1723 byl v Praze korunován na českého krále císař Karel VI. a při této příležitosti se konaly císařské hony v Brandýse. Při hostině po vydařeném lovu 3. listopadu 1723 dekoroval Špork císaře Karla VI řádem Svatohubertským (lovecká trubka). Pomník je věnován sv. Hubertu a nesl v minulosti pamětní nápis v jazyce německém i českém, oznamující udělení řádu císaři Karlu VI. Unikátní architektonické řešení včetně urbanistického zapojení do krajiny navrhl Ferdinand Maxmilián Kaňka a autorem sochařské výzdoby byl Matyáš Bernard Braun. Uprostřed mezi sloupy pod baldachýnem se nachází socha císaře Karla VI. v životní velikosti, oděného do antického kroje. Celý pomník je vyhotoven z pískovce a jeho celková výše je 8–9 metrů

6Zámek Kokořín

František Karel Swerts-Špork koupil Kokořín roku 1740 a od něho jej v témže roce převzal syn Jan František Kristián. Vznikl jednopatrový venkovský barokní zámek z pol. 18. st. obdélného půdorysu s vystupujícím krátkým křídlem s věžemi, nad kterým stojí vížka krytá cibulovou bání. Zámek je hodnotným barokním zámeckým areálem, jehož součástí jsou provozní budovy, zahrada, park a ohradní zdí s bránou. Nádvoří je nepravidelně oválné, s drobnou stavbou původní kovárny uprostřed (nyní již ruina). Původně byl Sweerts-Sporcky postavený jako drobné sídlo s hospodářským dvorem, které později přešlo na další generaci a stalo se majetkem dcery Jana Františka Kristiána hraběnky Barbory O'Reillové. Za jejího panování se zámek upravil a vznikl i přírodně krajinářský park. V roce 1807 však Kokořín prodala. Později, koncem 19. století koupil areál poštovní podnikatel a císařský rada Václav Špaček, majitel nedalekého hradu, jehož syn Jan zde do roku 1932 areál provozoval, a který ho pak též dále přeprodal.

V současné době je zámek v soukromém vlastnictví, veřejnosti nepřístupný.

7Zámek Vidim

Panství Vidim koupil v roce 1743 hrabě František Karel Rudolf Swéerts-Špork, zeť a adoptivní syn Františka A. Šporka. Swéerts-Šporkové nechali v pol. 18. stol. vybudovat v tehdejší Horní Vidimi nedaleko kostela sv. Martina barokní zámek, který měl původně obdélníkový půdorys, byl patrový s hranolovitou věží s cibulovitou bání. Současně se zámkem byl založen rozsáhlý park s několika stržemi překlenutými můstky. Výzdobu parku doplnily ve druhé polovině 18. stol. sochy antických bohů a amorků. Současná podoba zámku však pochází až z roku 1898, kdy bylo přistavěno západní křídlo a parku vtiskl romantickou podobu gloriet/zahradní pavilon s litými sochami antických hrdinů. Od té chvíle také hovoříme o stavbě pseudo nebo neobarokní.

V současné době zámek slouží jako domov seniorů a není určený k prohlídkám.

8Želízy

Nacházíte se na začátku, popřípadě na konci putování Po stopách Šporků. Tato „historicko-naučná trasa“ prochází místy, kde rod Šporků zanechal na našem území výrazné, stavebně architektonické stopy. Rod Šporků měl v českých dějinách významný vliv. Většina informací k rodu Šporků se zužuje na barokní hospital Kuks. Bohužel již málo se ví o tom, že František Antonín hrabě Špork vybudoval více hospitalů a rod Šporků měl více "držav". Jednalo se o množství zámků a dalších objektů. Hlavním sídlem rodu Šporků bylo panství Lysá nad Labem, které hrabě Špork získal za vojenské zásluhy spolu s povýšením do šlechtického stavu. Hrabě Špork postupně majetky rozšířil a vybudoval a vlastnil množství dalších zámků, zámečků, hospodářských areálů atd. Byl i zakladatelem řádu svatého Huberta a celé řady tzv. zařízení pro chov a lov zvěře (bažantnic, obor a čihadel). Šporka je proto nutno považovat za zakladatele myslivecké etiky v Evropě, přinejmenším ve středoevropské oblasti a cílevědomého mysliveckého hospodaření se zvěří. Hrabě Špork měl obrovský vliv i na kulturní rozvoj v Čechách. Jako mecenáš umění přivedl do Čech např. Matyáše Brauna, který zde založil své sochařské dílny. Díky tomu je velké množství barokních soch z dílny tohoto umělce.

Na tomto místě je možno vykročit a seznámit se i s další českou osobností, která na Liběchovsku působila a zanechala zde svůj, zejména sochařský, odkaz. Václav Levý se v blízkém okolí představuje galerií pod širým nebem, kterými vás provede nedaleký okruh Václava Levého.